Jak na tvrdá játra, necháme je změknout ?

Změkčuji ESSENBIEM a DÁL PIJEM VÍNO I TY?


Střevní mikrobiom, onemocnění jater a probiotika: co říkají výzkumy?

Význam střevní mikrobiom je v současnosti již nepopiratelný. Obrovská kvanta mikroorganizmů pomáhají v trávicím traktu rozkládat potravu, podporují imunitní systém a chrání nás před patogeny. Pokud dojde k narušení tohoto systému, může dojít k různým komplikacím a někdy i onemocněním. Příkladem je průjem způsobený užíváním antibiotik, která zabíjejí i dobré střevní bakterie. V takých případech je vhodné užívat probiotika, která mohou tento stav výrazně zlepšit. Ukazuje se, že konzumace probiotik je přínosná i při jiných onemocněních trávicího traktu, o nichž jsme již několikrát psali. Je však zajímavé sledovat nové výzkumy naznačující využití probiotik i při onemocněních mimo trávicí trakt, například při onemocněních jater. Jak souvisí střevní mikrobiom s játry? Jaká onemocnění jater by probiotika mohla pomoci léčit?

Mezi játry a střevem

Játra jsou přímo spojená se střevy. Vše, co se střevy absorbuje, ať už jsou to složky potravy, léky nebo jiné chemikálie, putuje krví přímo do jater. Pokud je však střevní bariéra poškozena, mohou střevem procházet také mikroorganismy a jejich toxiny. Tyto toxiny, jakož i následná zánětlivá reakce, mohou způsobit poškození jater. Ve střevech proto existují různé ochranné mechanizmy, které tomu brání. Jedním z těchto ochránců jsou i naše dobré mikroorganismy - střevní mikrobiom, která stimuluje imunitní systém a zároveň přímo bojuje s nechtěnými vetřelci. Narušení střevního mikrobiomu, tzv. dysbióza, proto může vést k poškození střevní bariéry a později i k onemocněním jater. Jedním ze způsobů, jak zlepšit stav dysbiózy, je pravidelná konzumace probiotik, tedy zdraví prospěšných mikroorganismů. Několik studií ukazuje, že jejich užívání pomáhá při některých onemocnění jater.

Nealkoholová tuková nemoc jater

Nealkoholová tuková nemoc jater, angl. non alcoholic fatty liver disease (NAFLD), je ve vyspělých zemích nejrozšířenějším onemocněním jater. Toto onemocnění se vyskytuje zejména u obézních lidí nebo u diabetiků. U obézních lidí můžeme pozorovat velké změny ve střevní mikrobiomu. Právě tato obézní mikrobiom se v současnosti dává do souvislosti se vznikem NAFLD. Několik předklinických i klinických studií naznačuje, že užívání některých probiotik anebo synbiotik (kombinace probiotik a prebiotik) může ovlivnit takto narušený mikrobiom a zlepšit stav onemocnění. Užívaní probiotik anebo synbiotik by tak mohlo být vhodnou doplňkovou léčbou NAFLD.

Alkoholová nemoc jater

Příčinou tohoto onemocnění je samozřejmě zvýšená konzumace alkoholu, ale na progresi onemocnění se podílejí i střeva. Už v 80. letech minulého století byly dokázány velké rozdíly mezi střevním mikrobiomem alkoholiků a zdravých lidí. Při stálém přísunu alkoholu prosperují ve střevech bakterie zvyšující střevní propustnost, a naopak ubývá těch, které střevní stěnu ochraňují. K těmto ubývajícím ochráncům patří i laktobacily a bifidobakterie, nejčastěji používané probiotické bakterie. Některé kmeny těchto bakterií, podávané ve formě různých probiotických či synbiotických přípravků, se proto ukázaly jako nápomocné v prevenci alkoholové nemoci jater nebo v její léčbě.

Transplantace jater

Pooperační infekce jsou jednou z nejzávažnějších komplikací, k nimž dochází po transplantaci jater. Jelikož některá probiotika vykazují antimikrobní účinky a mají méně nežádoucích účinků než antibiotika, mohla by pomoci předcházet pooperačním infekcím. Ve studiích, v nichž byla pacientům před a/nebo po transplantaci jater podávána probiotika, se tento předpoklad ukázal jako pravdivý. V jedné takové studii dokázala probiotika v kontrolní skupině snížit riziko vzniku infekce na 4 % oproti 24 %. Důležité je však připomenout i studie, v nichž byly původcem infekce naopak některé probiotické kvasinky.

Jiná onemocnění

Ať u samotná nebo v kombinaci s prebiotiky ve formě synbiotik ukazují probiotika svůj potenciál v doplňkové léčbě či v prevenci jiných onemocnění jater. V současnosti probíhá několik výzkumů, které jsou nebytné pro jednoznačné potvrzení účinnosti. Předmětem zkoumání jsou například tato onemocnění:

  • cirhóza jater a její komplikace
  • virová hepatitida
  • hepatální encefalopatie
  • rakovina jater

Zkoumání souvislosti mezi střevním mikrobiomem, probiotiky a onemocněními jater je zatím jen v zárodku, ale budoucnost určitě přinese zajímavé výsledky, které budeme moct zužitkovat v prevenci nebo v terapii.

Zajímavá je např. studie z roku 2018, v níž bakterie Lactobacillus rhamnosus GG (LGG) dokázaly předcházet toxickému účinku vysokých dávek paracetamolu. Paracetamol je účinné léčivo na bolest a horečku, ale při vysokých dávkách (neměli byste užít více než 4 g denně!) způsobuje oxidativní poškození jater. Konzumace LGG u myší výrazně zvýšila účinnost antioxidačních mechanismů v játrech, čímž zabránila jejich poškození. Tato studie jen dokazuje důležitost dalšího výzkumu v této oblasti. Některé léky mohou na játra nepříznivě působit už při normálních dávkách, jejich užívání je však nevyhnutelné pro léčbu daného onemocnění. Co kdyby se tedy v budoucnu při užívání takových léků doporučovalo užívat i probiotika, která by předcházela nežádoucím účinkům na játra? Pokroky ve výzkumu nám možná někdy odpoví i na takovéto otázky.

Změkčovadlo   ESSYNBIO

Převzato v webu https://www.symprove.cz/