Co je to střevní mikrobiom a jaký je jeho význam v našem těle?


Střevní mikroflóra je takový malý svět, kompletní ekosystém ukrytý ve střevech. Střevní mikroflóra je u každého z nás jedinečná, podobně jako otisk prstu, a odrážejí se na ní všechny vlivy, kterým jsme během života vystavili své tělo, například antibiotika či jiné léky, nezdravé potraviny, chemické látky nebo stabilizátory.
Střevní mikrobiom je souhrnem všech genů veškerých bakterií, bakteriofágů, plísní a kvasinek, které žijí v našem střevním systému.

Mají vliv na to, jakou máme náladu, jak se cítíme, jak se vyspíme, zda přibíráme nebo hubneme, jak pracuje naše trávení a imunita, zda u nás dojde k rozvoji celiakie, zánětlivých onemocnění střeva, trávicích problémů, kožních problémů, metabolického syndromu, diabetu, ale také deprese či různých neurodegenerativních onemocnění.

Je třeba též připomenout, že sama mikroflóra má vliv i na hormony či další přenosové molekuly nervové soustavy, a tak může přímo ovlivňovat i emocionální rozpoložení člověka.

Celý gastrointestinální trakt obsahuje více než 1014 mikrobiot. Je velmi zajímavé, že jejich počet deset krát převyšuje počet všech buněk lidského těla. Střevní mikroflóra se tak chová jako samostatný metabolický orgán a svou činností ovlivňuje metabolizmus, výživu a imunitní systém hostitele. Tento vzájemný vyvážený vztah se nazývá symbióza.

Je to velmi dynamicky se měnící orgán, jehož vznik začíná v okamžiku našeho zrození.

Změny jsou rozpoznatelné už v prvních dnech života v závislosti na typu neonatální výživy. V prvních 3-5 letech dětského vývoje se konstituuje individuální střevní mikroflóra, která se už příliš neodlišuje o té, kterou máme v dospělosti.

Podstatné rozdíly mezi individuálními střevními mikroflórami jsou detekovány dvěma základními procesy.

  • složení této flóry je konstituované podle místa dlouhodobého pobytu a podle jednotlivých individuálních stravovacích návyků.

Co nám hrozí, pokud se naruší naše střevní flóra?

Střevní flóra je během celého našeho života vystavena vlivu faktorů vnějšího prostředí, ať už fyzikálních, chemických či biologických. Jejich vlivem dochází k narušení celkového složení střevního ekosystému.

  • změně celkového spektra symbiotických druhů střevní flóry
  • metabolické aktivitě jednotlivých mikrobů
  • samotného mikrobiálního osídlení celé trávicí soustavy

Narušení křehké rovnováhy vede k dysbióze, jejímž důsledkem může být rozvoj různých onemocnění, např. rekurentní enterokolitidy (záněty střev), kterou vyvolává Clostridium difficile, infekčních průjmových onemocnění, chronických zánětlivých onemocnění střev (IBD), funkčních poruch střevního systému, k nimž patří například syndrom dráždivého střeva (IBS), autoimunitní onemocnění, alergie či intolerance, kardiovaskulární onemocnění, metabolický syndrom, obezita či diabetes druhého typu.

Mezi základní funkce střevní mikroflóry patří:

  • tvorba mikrobiální bariéry vůči patogenům nebo potenciálním patogenům
  • tvorba metabolických produktů mikroflóry a prokrvení střevní mukózy a střevní motilita
  • stimulace střevního imunitního systému
  • redukce bakteriální translokace
  • produkce vitamínů

Dá se říci, že tyto problémy jsou dnes aktuálnější než například před deseti lety?

Určitě ano. Našim ancestrálním (prapůvodním genům) jsme během vývoje dopřáli dostatek času na to, aby se selektivně přizpůsobovaly změněným vnějším podmínkám. To však neplatí pro střevní mikroflóru. Stravovací návyky, léčba antibiotiky a změna hygienických návyků se za posledních 100 let radikálně změnily. Hlavně změna výživy, tedy snížení příjmu vlákniny, jejíž příjem klesl v dnešní stravě jen na směšných 10 % příjmu, což je méně než u předešlých generací. Náš střevní ekosystém neměl dostatek času na to, aby se přijatelně adaptoval na nové skutečnosti. A to se nám vrací jako bumerang. Za posledních deset let stoupá počet rekurentních enterokolitid, což je důsledkem nadměrné léčby antibiotiky. Výskyt zánětlivých onemocnění střeva se posunul od tzv. nemoci čtyřicátníků téměř do dětského věku.

Právě Projekt US Human Microbiome přinesl novou perspektivu pohledu na tělo zdravého člověka, a to studiem jeho vlastních asociovaných mikroorganismů. Každé místo lidského těla, nejen střevo, má svou vlastní komunitu mikrobů.

Střevní flóra je nezbytná pro jakéhokoliv savce, včetně člověka, k tomu, aby plně využil svůj střevní systém, imunitu a také nervový systém. Jinými slovy můžeme říct, že plně funkční a zdravý člověk potřebuje rozmanitý a plně funkční střevní mikrobiom. Bez popisu střevní mikroflóry dnes v podstatě není možné diskutovat o lidském zdraví.

S jakým inovativním řešením přišli vědci a jak se na tom podílela slovenská vědecká obec?

Jeden z významných poznatků vychází z čínských metagenomických projektů, které výrazně posílily význam výživy, protože poukázaly na úzké propojení mezi stravou a zdravím. Dieta je tedy hlavní silou při tvorbě a vývoji střevní mikroflóry.

Probiotika byla testována v mnoha klinických zkouškách. Některé z nich prokázaly jejich přínos při prevenci průjmu souvisejícího s antibiotiky, při alergických onemocněních v raném stádiu anebo při zlepšení příznaků syndromu dráždivého střeva u dospělých a při některých onemocněních jater. Velmi dobré klinické výsledky přineslo použití revolučních tekutých probiotik SYMPROVE, které na základě své konzistence neaktivizují v žaludku procesy trávení a dostanou se na místo určení (tedy do střevního systému) ve své aktivní podobě. Pro dosažení optimálních výsledků v oblasti zdraví je zapotřebí dalších informací o kvasinkových kmenech nebo o druzích bakterií a dávkách, které účinně modulují střevní mikroflóru.

Pochopení a modelování složitosti střevního ekosystému je v této oblasti důležitou výzvou, která může být rozhodující pro budoucnost zdravotní péče. Koncepty a postupy v oblasti lidské výživy se změní tehdy, když začneme spojovat příjem potravy se změnami ve fungování střevní mikroflóry.

Specifické nové terapie, které se zaměřují na využití různých střevních bakterií, jsou rovněž na programu celosvětových vědeckých projektů. Za největší překážku v jejich využití považujeme komplexitu střevní mikroflóry, proto potrvá ještě velmi dlouho, než se přes dílčí, v současnosti známé poznatky, dostaneme k novým diagnostikám a léčivům, což je základní kámen metagenomické medicíny.

Světový summit Gut Microbiota se konal ve významném kontextu: vzhledem k nedávným objevům týkajících se rozsáhlého vlivu střevní mikroflóry na lidské zdraví experti poukazují na potřebu usměrnění lékařské praxe lékařů, odborníků na výživu a a dalších odborníků z oblasti péče o zdraví. Sdílení poznatků a zkušeností je klíčem k dosažení lepšího porozumění a implementace zásahů pro ochranu našich unikátních bakteriálních společníků.

Jaké jsou statistiky výsledků léčky fekální transplantací a při jakých problémech se uplatňuje?

Fekální mikrobiální terapie (FMT) je léčebná metoda, jejímž cílem je napravit narušenou symbiózu tím, že nemocný obdrží stolici zdravého dárce. I když se nám tato metoda z pohledu moderní medicíny jeví jako novinka, její historie sahá až do 4. století, kdy byla pod názvem žlutá polévka používána na léčbu průjmového onemocnění ve starověké Číně. Moderní doba si musela počkat až do roku 1958, kdy ji Eiseman použil při léčbě pseudomembranózní kolitidy. Od té doby bylo zveřejněno více než 100 kazuistik terapeutického využití FMT u různých onemocnění. Ale až v roce 2013 byla publikována první randomizovaná kontrolovaná klinická studie FMT u recidivující CDI, a tak FMT vstoupila do éry medicíny založené na důkazech.

Podle klinické studie vydané v časopise Journal of Gastroenrerology and Hepatology dokáže fekální transplantace (pro kterou se také používají názvy transplantace stolice, fekální mikrobiální transplantace, fekální bakterioterapie nebo zkratka FMT - Fecal Microbiota Transplantation) až u 93 % pacientů vyléčit záněty střev způsobené bakterií Clostridium difficile a umí též pomoci při léčbě dalších onemocnění trávicího ústrojí, např. při syndromu dráždivého střeva, kolitidě (záněty střev) anebo při autoimunitním onemocnění. Transplantace stolice zachránila v mnohých případech život pacientům, kteří onemocněli zánětlivým onemocněním ohrožujícím život.

Poslední výzkumy ukazují, že účinnost transplantace stolice je u některých onemocněních až 98 %! Navíc se jedná o relativně levnou a v podstatě "přírodní" léčbu, která je bez jakýchkoliv vedlejších účinků.

Standardně se používá jen při léčbě průjmových onemocněních způsobených Clostridium difficile, ale ve spolupráci s Taymount Clinic se uplatňují i nová léčebná využití: pomoc při léčbě chronických zánětlivých onemocnění střeva, chronického únavového syndromu, funkčních poruch střeva známých jako syndrom dráždivého střeva, léčbě alergií a intolerancí, autoimunitních onemocnění, zpomalení zhoršování kognitivních funkcí, metabolického syndromu, obezity, celiakie, kardiovaskulárních onemocnění a také Parkinsonovy nemoci.

Pečlivě vybraný a ošetřený dárce podléhá důkladnému zdravotnímu testování, před kterým musí dodržovat takový životní styl, který zabezpečí optimální kvalitní střevní mikrobiom. Vůbec se však nejedná o transplantaci klasické formy stolice. Stolice donora je důkladně zbavena všech zbytků potravy, buněk a hormonů, takže se v konečném důsledku zavádí jen čistý mikrobiom donora, a to neinvazivně klysmou. Metoda je absolutně bezbolestná a bezpečná.

Zajímavé je zjištění, že u nepříbuzných dárců byla zaznamenána vyšší míra úspěšnosti léčby CDI (93 %) než u dárců z řad příbuzných (84 %). Nejnovější poznatky o použití transplantátů získaných ze stolice více dárců (tzv. multidonor FMT) poskytují nový pohled na rychlost a okamžitou dostupnost uvedené léčebné metody. Technika hlubokého zmrazení materiálu FMT nijak nesnižuje variabilitu střevních baktérií a tím umožňuje nové možnosti manipulace a skladování transplantátů.

FMT je novou biologickou léčebnou metodou, do níž se vkládají velké naděje. Stále se však intenzivně shromažďují nové postupy a indikace využití FMT v praxi.

Užívejte ESSYNBIO

Zpět 


Převzato v webu https://www.symprove.cz/